Jižní Amerika - Praktické informace - cestování,ubytování,ceny

Zde najdete shrnutí praktických poznatků z naší cesty. Vzhledem k tomu, že jsme do Jižní Ameriky v podstatě jenom velice krátce nahlédli (v případě některých zemí to byla opravdu ultrakrátká exkurze :-), zaměřím se hlavně na aktuální ceny, popis ubytování a možnosti dopravy. Zkrátka na takové ty nejzákladnější věci, které by mohly být užitečné, pokud se do Jižní Ameriky chystáte nebo pokud vás prostě zajímají.
Na této straně jsem dal dohromady obecná fakta, podrobnější informace vztahující se k jednotlivým zemím vyhledáte z nabídky v menu na pravé straně...

Vstupní formality

Do žádné z navštívených zemí není zapotřebí vízum. Stačí cestovní pas, jehož platnost překračuje délku pobytu alespoň o šest měsíců. Překročení hranic je bez problémů, jedinou řekněme nepříjemností je nekonečné vyplňování vstupních a celních formulářů. V každé zemi první část imigračního formuláře odevzdáte při vstupu a druhou část musíte během pobytu opatrovat neboť ji odvzdáte u výstupu. Dávejte pozor, aby vám celník při příjezdu do země i tuto druhou část formuláře orazítkoval!
Důležitá jsou i razítka v pasu. Při vstupu do každé ze zemí je třeba razítko vyžadovat, protože jeho absence by mohla při odjezdu způsobit problémy - jihoamerickým celníkům budete těžko vysvětlovat, že chcete odjet, když jste do země oficiálně nepřijeli!

Finance

Obecně se dá říci, že místa, která jsme navštívili, jsou cenově na podobné úrovni jako Česká republika. To se týká hlavně Ria v Brazílii, Cuzca a jeho okolí v Peru, Santa Cruz v Bolívii a v podstatě většiny severní části Chile. Znatelně levněji je v Peru u jezera Titicaca, v západní části Bolívie na Altiplanu a v Paraguayi. Podrobnosti viz. u jednotlivých zemí.

V žádném větším městě nebyl problém s výběrem hotovosti z bankomatů. Trochu zvláštní bankomaty mají v Riu, kde stačí nechat kartu načíst a před další operací je třeba ji z bankomatu vyjmout, jinak transakce nepokračuje. Je to pro nás trochu neobvyklé a zřejmě se jedná o nějaké bezpečnostní opatření. Mimochodem na letišti v Riu najdete bankomaty pouze v prvním patře v jednom zapadlém zákoutí nalevo od eskalátorů. Jinde ne...
Většina bankomatů příjmá MasterCard i Visa. S vyjímkou jsme se setkali pouze v San Pedru v Chile a v argentinském Puerto Iguazú (terminál Macro - s naším Makrem ovšem nemá nic společného). Oba bankomaty příjmaly pouze MasterCard případně lokální karty tamních bank. V obou městech ale byl alternativní bankomat, který příjmal i Visy (pradva, v San Pedru byl docela zákeřně ukrytý v nenápadné pastoušce :-)
Pozor, v Peru a Bolívii najdete na mnohých restauracích a hotelech emblémy s logy platebních kart všech druhů, ale ne všude tyto karty skutečně příjmají! Někde to vypadalo, že ta loga jsou spíše moderním vylepšením designu vstupních dveří :-)

země	doprava	ubytování	jídlo a pití	vstupy	suvenýry	celkem	dní	na den
Brazílie	$163,4	$33,1*	$47,4	$12,2	$26,9	$283,0	2,5	$113,2
Argentina	$4,3	$23,1	$36,0	$13,2	$23,8	$100,4	1,5	$66,9
Paraguay	$57,4	$11,4	$26,8	$0,0	$29,8	$125,4	2,0	$62,7
Peru	$165,8	$50,0	$84,9	$93,7	$36,1	$430,5	5,5	$78,3
Bolívie	$262,6	$50,5**	$37,5	$8,6	$15,5	$374,7	6,0	$62,4
Chile	$103,9	$97,7***	$83,2	$0,0	$29,4	$314,2	5,0	$62,8

* - jedna noc v Brazílii strávena v autobuse
** - jedna noc v Bolívii strávena v autobuse, dvě noci byly v ceně výletu po jižní části země (Salar de Uyuni+laguny)
*** - jedna noc v Chile strávena v autobuse cestou do Santiaga

Ještě několik poznámek k tabulce:
Brazílie - náklady na cestování hodně navýšila doprava z Ria do Puerto Iguazú (85USD)
Paraguay - náklady na dopravu navýšila odletová texa na letišti v Asuncionu (25USD)
Bolívie - náklady na ubytování navýšil nocleh v Santa Cruz (19USD/os.), který cenově značně předčil zbytek země. Dále je do nákladů na cestování započítána odletová texa v Santa Cruz (25USD)

Podrobná finanční statistika se všemi rozepsanými položkami je k nahlédnutí zde.

Ubytování

Během naší cesty jsme hledali výhradně třílůžkové pokoje s vlastní koupelnou a záchodem. S těmito nároky jsme se dostali na průměrnou cenu 15,6USD za osobu. Nejdráž vyšlo ubytování v Riu (33,1USD včetně nápojů na pokoji) a v San Pedru de Atacama (29,1USD za osobu), nejlevněji jsme naopak bydleli v Punu (7USD). Nejlepší ubytování v poměru cena/kvalita jsme jednoznačně našli v La Pazu (10USD/osoba).
Celkem tři noci jsme strávili v autobusech (Rio-Puerto Iguazú, La Paz-Uyuni, Antofagsta-Santiago) a dvě noci jsme měli v ceně výletu po jižní Bolívii. Těchto pět noclehů samozřejmě není do průměru započteno. Další podrobnosti o ubytování najdete u jednotlivých zemí...

Jídlo a pití

Obecně se dá říci, že běžné jídlo v resturaci stojí zhruba stejně jako u nás. Za oběd nebo večeři včetně pití zaplatíte v průměru zhruba 10-15USD. O něco levněji se lze najíst v Bolívii (večeře za cca 5-10USD) a Paraguayi. Během naší cesty jsme za jídlo a pití utratili v průměru 15USD na den - každý den jsme si dopřáli alespoň jedno pořádné jídlo v restauraci, vodu a svačinu jsme nakupovali v supermarketech.
V Brazílii a Paraguayi jsou mnohde samoobslužné restaurace a churascarie (jídelny), kde se za jídlo platí podle váhy.
Součástí ceny za jízdenku v dálkových autobusech je i občerstvení na palubě, které ale zdaleka nevydá ze normální jídlo. Do autobusu je třeba nakoupit ještě nějaké zásoby navíc!
Mezi jihoamerickými státy není dovoleno převážet potraviny! Jediná kontrola však proběhla pouze na bolivijsko-chilské hranici.

Cestování

Do Jižní Ameriky jsme cestovali s brazilskou leteckou společností TAM Linhas - zpáteční letenka na trase Vídeň-Rio de Janeiro, Santiago-Vídeň nás vyšla na docela solidních 21 556kč včetně poplatků. Všechny lety proběhly bez problémů a v relativním pohodlí. Jediným drobným nedostatkem byla pouze absence zobrazení aktuální pozice na mapě během zpáteční cesty na trase ze Sao Paula do Frankfurtu.
Abychom ušetřili čas, absolvovali jsme na naší cestě ještě přelet z Asuncionu do Cuzca s bolívijskou společností Aerosur. Tento přesun nás vyšel na 5 999kč a vlastně se skládal ze tří letů: Asuncion (PAR)-Santa Cruz (BOL), Santa Cruz-La Paz, La Paz-Cuzco (PER).
Společnost Aerosur se jevila celkem sympaticky až do chvíle, než jsme v Cuzcu zjistili, že naše zavazadla byla vyložena již během mezipřistání v La Pazu. Společnost nám však zavazadla doručila hned druhý den do hotelu v Cuzcu.

Vzhledem k velkým vzdálenostem fungují ve většině jihoamerických zemí poměrně komfortní autobusy - zvláště v Brazílii, Argentině a Chile. Poměrně pohodlně se dá cestovat také v Peru v oblasti Cuzca a jezera Titicaca, naopak nejmenší komfort jsme zaznamenali v Bolívii (částečně díky tamním komunikacím) a Paraguayi.
Ceny jízdného v dálkových autobusech v Brazílii vycházejí dost podobně v porovnání s cenami u nás (cca 5,5USD na 100km), komfortní dálkové busy v Chile jsou dokonce o něco levnější (cca 4,5USD na 100km).
Naprostým cenovým trhákem je jednoznačně v Peru vlak k Machu Picchu - zpáteční backpackers train Cuzco-Aquas Calientes stojí 96USD (108km).

Bezpečnost

Mnohá místa v Jižní Americe nemají valnou pověst, ale při zachování běžných bezpečnostních standartů a přiměřené ostražitosti není třeba být zbytečně paranoidní. V turisticky oblíbených destinacích (což byla na naší cestě většina míst :-) je třeba dávat pozor především na kapesní zloděje.
Rio de Janeiro (Brazílie) - v noci může být dost nebezpečné, oblášť pohybujete-li se po ulici osamoceně. Nebezpečné jsou po soumraku údajně také některé pláže (mimo jiné i slavná Copacabana). Rozhodně se nedoporučuje navštěvovat v jakoukoliv denní dobu chudinské čtvrti (favely). K pohybu po městě je ideální metro nebo autobusy. Bezpečné jsou také číslem označené radiotaxi.
Puerto Iguazú (Argentina) - turistické městečko nedaleko vodopádů. V podstatě vás tu nečeká žádný problém...
Asuncion (Paraguay) - moc turistů tady nepotkáte, ale ve dne i v noci se tam zdálo být poměrně bezpečno (alespoň v centru).
Cuzco (Peru) - nemá valnou pověst, ale dnes ve měste potkáte plno policistů, takže není třeba po setmění propadat zbytečnému strachu.
Puno (Peru) - poměrně živé město, ve kterém jsme se cítili stejně bezpečně, jako kdekoliv v Evropě.
Isla del Sol (Bolívie) - přátelské místo, kde ale po setmění nesvítí skoro žádné světlo. Nikdo vás tu nepřepadne, ale v noci lehce zabloudíte :-)
La Paz (Bolívie) - totálně přelidněné město. Pozor na kapesní zlodějíčky a otravné čističe bot.
San Pedro de Atacama (Chile) - turistické městečko nemá na chilské poměry zase tak rozvinutou infrastrukturu, ale je zde bezpečno, i když dost draho.
Antofagsta, Santiago (Chile) - moderní města evropského rázu. V prvně jmenovaném jsem se bez problémů pohyboval v noci osamocen, také v Santiagu moje brzce ranní sólo-tůra z autobusáku do centra nepřinesla žádné ohrožení na životě či majetku.

Domorodci a doruzumívání

Ve všech navštívených zemích kromě Brazílie se hovoří španělsky, tudíž je na snadě mít zvládnuté alespoň základy toho jazyka. S mnohými řidiči autobusů, taxikáři nebo prodavači se jinak domluvit ani nelze.
V Peru a Bolívii se dá leckdy domluvit i anglicky, zvláště pokud využijete nabídku některé z četných cestovních kanceláří a podniknete organizovaný výlet, určitě budete mít k dispozici anglicky hovořícího průvodce. Angličtinu lze uplatnit také v recepcích hotelů v oblíbených turistických lokalitách (Cuzco, La Paz), stejně tak v angličtině poskytují informace stevardi v turistických autobusech.
V ostatních zemích už to (alespoň v námi navštívených místech) s angličtinou tak slavné není. Záleží samozřejmě, na koho kde natrefíte, ale obecně lze říci, čím méně turistů, tím méně angličtiny.
V Brazílii jsme si neškrtli ani se základy španělského jazyka. Hovoří se tam portugalštinou, jejíž výslovnost prohloubila již tak značnou jazykovou bariéru. Možná to chce trochu více času tuto řeč řádně naposlouchat.
Naštěstí menu v restauracích jsou obvykle dvojjazyčná - a to ve všech námi navštívených zemích.

Komunikace a internet

Internetové kavárny jsou běžně dostupné ve všech námi navštívených lokalitách. Připojení je obvykle na velice solidní úrovni. Téměř všude také nabízejí archivaci fotografií na DVD. Já jsem fotografie archivoval na přenosný USB disk, se kterým byly občas menší potíže, jelikož se disk na počítačích se starším biosem nechtěl přihlásit. To ale byly spíše vyjímky. USB čtečka paměťových karet fungovala všude bez problémů (tedy kromě Santiaga, kde jsme v hotelu měli dva počítače s internetem, ale bez USB portů :-)
Poplatky za internet jsou všude prakticky zanedbatelné: v Puerto Igauzú (Argentina) stálo připojení 1USD za hodinu, stejně tak v Asuncionu (Paraguay) v moderní kavárně. V Cuzcu (Peru) bylo připojení ještě levnější - 0,5USD za hodinu, zatímco v Punu se hodina pohybovala okolo 0,7USD. V La Pazu (Bolívie) jsme měli internet v hotelu zadarmo, stejně jako v Santiagu a v San Pedru de Atacama. V Chile jsem tak za připojení platil pouze v Antofagastě cca 1,3USD za dvě hodiny.
Bez problémů nám ve všech zemích fungovaly také mobily. V Brazilské síti TIM a v chilské síti Telefonica šlo navíc odesílat i MMS, které jsou díky výhodnější ceně (9,28kč) mnohem ekonomičtější oproti SMS (11,90kč). Pro všechny operátory v Jižní Americe platil na podzim roku 2008 jednotný tarif pro volání - příchozí hovor 53,55kč/min a odchozí hovor 65,45kč/min. Spojení bylo kvalitní a bez problémů.

Elektřina

Přestože jsem sebou měl redukci pro různé typy zásuvek, nakonec nebyla vůbec třeba. Všude byly k dispozici klasické dvoukolíkové zástrčky a napětí 220V.
V některých argentinských městech mohou být ale zásuvky odlišné - se třemi placatými vstupy, z nichž dvě horní jsou navíc sešikmené. V některých částech Brazílie, Bolívie a Peru zase můžete narazit na klasické americké dvoukolíkové zásuvky. Proto je lepší mít redukci pro všechny případy sebou.

Zdraví

Asi nejvážnějším ohrožením zdraví je oblastech, které jsme navštívili, horečka Dengue. Jedná se o chřipce podobné prazitální onemocnění, které přenášejí především moskyti, a proti ktrému dosud neexistuje žádné očkování. V jižních částech Brazíile, v severní Argentině a v Paraguayi se objevují pravidelné sezonní epidemie. V Paraguayi byla v době naší návštěvy v plném proudu kampaň za zemi bez Dengue (Paraguay sin Dengue), ale lokálním výskytům tohoto onemocnění se zřejmě v brzké době asi zabránit nepodaří. Jedinou prevencí je vyhnout se bodnutí moskyta, případně necestovat do výše uvedených oblastí v období dešťů.
Další vážné zdravotní riziko představuje žlutá zimnice, jejíž ohniska se stále objevují v některých tropických a subtropických oblastech. Lokální epidemie postihují pravidelně severní Argentinu (provincie Missiones - tedy i Iguazú), v Brazílii tato hrozba platí pro celou zemi s vyjímkou pobřeží. V Peru a Bolívii se žlutá zimnice vyskytuje celoročně pouze v amazonských částech. Při cestách do Jižní Ameriky je doporučeno očkování!
Dalším doporučeným očkováním při cestě do Jižní Ameriky je břišní tyfus a hepatitida A. Ve všech zemích se také stále vyskytuje vzteklina. Proti této nemoci se také provádí očkování, které ale pouze prodlouží dobu potřebnou k vyhledání lékaře po kontaktu (kounutí, škrábnutí) s infikovaným zvířetem. Propuknutí této smrtelné nemoci spolehlivě zabrání až následná aplikace několika injektí do břicha.
Vážným rizikem v Jižní Americe je také malárie, ovšem tato hrozba se přímo netýká oblastí, které jsme na naší cestě navštívili my. Pro jižní části Brazílie a Paraguay platí pouze nízké riziko nákazy, ve výše položených oblastech Peru a Bolívie (Altiplano, jezero Titicaca, okolí Cuzca) ani v žádné části Chile se malárie nevyskytuje. V případě návštěvy Brazílie a Paraguaye mi lékařka doporučila pouze balení Lariamu pro případnou stand-by léčbu, tj. aplikaci protilátek v případě příznaků onemocnění.
Opradvu reálným nebezpečím pro cestovatele jsou především střevní potíže. Je třaba dávat pozor na to, co jíte a pít pouze balenou vodu z obchodů. Pozor také na překlimatizované místnosti a autobusy, kde může lehce dojít k nachlazení. Pokud cestujete do Cuzca a na Altiplano, mějte na paměti, že se budete pohybovat v dost vysokých nadmořských výškách, kde je po setměnní a v noci dost chladno!

Více informací o očkování a exotických infekcích najdete na stránkách Vakcíny.net

Nadmořská výška

Ve vyšších nadmořských výškách je nižší atmosferický tlak a také nedostatek kyslíku, což může způsobit nepříjemné obtíže v podobě akutní horské nemoci. Toto nebezpečí se týká všech výše položených oblastí v Peru (Cuzco, jezero Titicaca) a Bolívii (Altiplano). Typickými příznaky výškové nemoci jsou malátnost, únava, nechutenství, zvracení nebo nespavost. Některý z těchto symptomů v malé míře pocítí prakticky každý, do se ocitne ve výšce nad 3000m. Obvykle stačí krátká aklimatizace a příznaky nebo i malé náznaky symptomů brzy odezní. V případě závažnějších problémů pomůže vdechování kyslíku z kyslíkové bomby (nabízejí je některé hotely i restaurace) případně sestup do nižších nadmořských výšek. Při podcenění akutní horské nemoci hrozí závažné komplikace!
Oblasti Altiplana a okolí jezera Titicaca se nacházejí v nadmořských výškách okolo 3800m.n.m. Je příhodné, když si vyhradíte alespoň jeden den po příjezdu na aklimatizaci. V tomto směru je ideálním místem Cuzco (cca 3450m.n.m), obzvlášť když sem hodláte přiletět z Limy (leží téměř u moře) nebo jako my z bolivijského Santa Cruz (550m.n.m.), které má velmi dobré spojení do severní Ameriky a Evropy.Nám trvala plná aklimatizace na vysoké nadmořské výšky několik dní. Po příletu do Cuzca jsme i v poloze v leže zjistili, že hruba každý pátý-šestý nádech musí být tak nějak hlubší než obvykle. Stejně tak procházka po městě byla více únavná než by tomu bylo někde níž. Člověk se tak nějak rychleji zadýchal. V dalších dnech se příznaky postupně minimalizovaly - ovšem když jsem čtvrtý den po příjezdu do Peru neuváženě vyběhnul schody do třetího patra hotelu v Punu, nadmořská výška se velice rychle zase připomněla :-) Stejně tak byl docela náročný asi 150m výstup z báglama od jezera Titicaca do hostelu na Isla del Sol, nicméně další treky a výlety ve výškách přesahující 4000m byly již celkem bez problémů. Obecně jsme se shodli na tom, že jsme účinky výškové nemoci pociťovali v mnohem menší míře, než jsme očekávali.

Jižní Amerika 2008 - Praktické informace - cestování,ubytování,ceny